Den první
Ve dvě hodiny místního času přistáváme na letišti J.F.K., pasová kontrola s otisky prstů, focením a vstupním pohovorem trvá asi 60 minut. Kufry nacházíme skoro hned a před letištěm už na nás čeká minibus, který jako o život uhání do hotelu. Hotelový pokoj se skládá ze dvou obřích postelí, koupelny a vestavěných skříní, všechno tak akorát pro čtyři holky. Snídaně budou dole v jídelně, metro, večerku a pravé americké donuty máme prý za rohem – co víc si přát 🙂
Ještě dneska chceme stihnout noční Times Square, a tak uprostřed čtvrti Queens vcházíme do metra, který je špinavý, obrovský a přeplněný. Během jízdy nám řidič několikrát hlásí zácpu v tunelu – u nás nemyslitelný, tady prý úplná normálka.
Times Square není náměstí, je to život. Pulzující, bez špetky odpočinku a řůžových brýlí. Místo, kde chce jednou stát každý, tepna nepolapitelného New Yorku, plná svítících reklam, obhodů, o místo i prestiž boujících umělců a nás, ohromených turistů.
Den druhý
Do nového dne v Americe nás budí hluk troubících aut z hlavní silnice před hotelem a jarní sluníčko načuhující za závěsy. Dneska se podíváme do budovy OSN, navštívíme Hotel Waldorf Astoria, The Fifth Avenue, kousek Central Parku
a prodejnu Apple. Dál se rozjedeme do The Rockeffeller Center na výhled Top of the Rock a nakoukneme do Grand Central Terminal.
Den třetí
Dnes jsme se vydali nahoru na Empire State Building a po obědě jsme vyrazili do Central Parku a Green Village.
Den čtvrtý
Slavná Francouzka na břehu Hudson River je opravdu okouzlující. Není tak velká, aby se nedala vyfotit, ani tak malá, abyste k ní s uznáním nevzhlíželi. Po její prohlídce jsme odpluli na Ellis Island do Museum of Immigration. Odpoledne jsme stihli také procházku po Brooklyn Bridge a večer jsme nasedli na loď a užili si noční město.
Den pátý
Poctivě stojím hodinovou frontu a mizím v MoMa. Umění nerozumím, o to víc mě baví na něj koukat a představovat si, jak a kde vznikalo a co se autorovi asi honilo hlavou…
Den šestý
Poslední den ve městě, které nikdy nespí, jsme se navštívili památník dvojčat. Obrovské vodopády na místě chybějících budov, vyrytá jména zemřelých a moc pěkně udělané podzemní muzeum mi sebraly dech…
