Romantická dovolená – díl první
Kam to bude?
Po pár týdnech na ostrově jsme se shodli, že je na čase poznat ho i jinak, než z místní kavárny, hostelu a pláže. Pobřeží Afulu na severní straně ostrova, údajně jedno z nejkrásnějších tady, vypadalo jako ideální výchozí bod pro romantickej trip ve dvou. Cestu jsme pro jistotu prohnali Google mapama a jednohlasně vybrali tu přes hory, protože výhledy, žejo. Do jednoho batohu jsme zabalili jen to nejnutnější, protože minimalismus a brzo ráno jsme vyrazili přes celej ostrov na skútru, protože dobrodružství, přece…
První tři hoďky jsme míjeli rozlehlý zelený plantáže rýžových polí, nový vesnice plný nadšeně mávajících místních, krásný kostely i zapomenutý stavby.
Zastavila nás až nenápadná odbočka vedoucí z hlavní silnice na Moale Beach. Tentokrát nás ale na konci čekala vlnami rozbouřená a osamocená odměna.
Zastavila nás až nenápadná odbočka vedoucí z hlavní silnice na Moale Beach. Provizorní dřevěná lávka jakoby naznačovala, že líp už bylo. Tentokrát nás ale na konci čekala vlnami rozbouřená a osamocená odměna.
Rozbouřeně po další hodině jízdy vypadalo i nebe a prudký liják na sebe nenechal dlouho čekat. Na radu Google map jsme sjeli z hlavní silnice a zastavili v nejbližší vesnici. Tam jsme se chovali pod přístřešek a čekali, jestli dřív odplave bike nebo mraky.
Nikde nikdo
Když déšť ustal, najedli jsme se v místním občerstvení a pokračovali podle Google navigace na cestě do hor. Google tvrdil, že jde o cestu pro auta. My bohužel, a v některých úsecích teda naštěstí, žádný nepotkali. Ani motorku. Ani člověka na motorce. Ani horskou kozu. A tu záchranku, kterou by můj zadek a kolena po další hodině na biku nutně potřebovaly, jsme nepotkali už vůbec. O mozolech na Metodikových rukách z neustálýho brždění, tlačení a náhlýho zastavování našeho nesmrtelnýho stroje nemluvě.
Rychle zareagovat naštěstí Metodik dokázal i ve chvíli, kdy před námi cesta prostě najednou skončila.
Já se zmohla jen na absolutní výbuch smíchu a rychlou dokumentaci. Tohle se fakt může stát jenom v Indonésii, zírali jsme na sebe nevěřícně a jeli hledat lepší cestu. Lepší jsme sice nenašli, ale vyjet se to dalo. Samozřejmě ne ve dvou, takže jsem už asi po šestý seskočila, natočila, jak Metodik vyjíždí nemožné, zasmála se tomu a šla po svých za ním.
Ztraceni v džungli
Když nám navigace ukazovala posledních 22 kilometrů a u toho čas 55 minut, tak už jsem se moc nesmála. Ale jsou to přece google mapy. Tak tu, v úplně zapomenutý vesnici Lukhu Lase prostě zahneme a uvidíme. Shodli jsme se s Metodikem a opravdu jsme odbočili.
Následující 4 kilometry byly největší omyl tohohle romantickýho výletu. Představte si tu nejhorší lesní cestu plnou kamení, vody a pofiderních lávek, kterou jste kdy viděli. Vynásobte to deseti a přidejte fakt, že jedete džunglí a na skútru. Taky nezapomeňte, že je 5 hodin odpoledne, tudíž už na tu parádu v pralese moc nevidíte. Za pralesem přidejte jedno podmáčený pole, uprostřed kterýho vám chudák skútr samozřejmě uvízne. No a pak taky, i když chápu, že to jde těžko, opravdu hodně nadávajícího Metodika.
Že už chybí jen, aby hlavní hrdina omylem ohodil svoji milou bahnem, zatímco vyprošťuje skútr? No, jak komu…
Od hlavy po paty nahozená bahnem, unavená a nervní z toho, že jsme v šest večer kdesi uprostřed džungle se spoustou havěti, jsem začala plakat. To samozřejmě vůbec nezajímalo tu havěť, která mě kousla do nohy, což vyústilo v děsivej jelení výkřik. Pláčtivej a bojácnej jelen se v mžiku proměnil v nasupenou mě, která toho už má teda ale fakt dost. Odhodlaná se odtud dostat co nejdřív, jsem na chudáka Metodika histericky křičela, že já dál rozhodně nejedu, ať kouká vyprostit náš skútr, a že z tohohle „posranýho místa odcházíme zpátky do tý vesnice, ze který jsme se přikodrcali.“ To se snadněji křičelo, než udělalo, protože jsme byli zabořený v bahně. V duchu jsem si posteskla, že ještě schází, aby nám přestal fungovat bike.
Neboj!
Cestou zpátky jsme potkali pár lidí, kterých jsme se chtěli zeptat na cestu a přespání. Bohužel se nás většinou báli, což zpětně docela chápu. A kdo se nebál, ten neporadil, neboť nerozuměl. O Googlu a signálu nemohla být řeč, takže jsme se zkusili domluvit rukama a anglicky, což vedlo akorát k tomu, že si nás několik lidí vyfotilo. Co asi bude majitelka selfíčka se zabahněnou a opuchlou běloškou vyprávět kámoškám? Holky, to mi neuvěříte, koho jsem u nás včera potkala! Já tomu taky nevěřila, ale neměla jsem energii nadšenou paní odmítat. No a tak jsme prostě šli dál. Ano, čtete dobře – šli – protože náš bike do toho všeho přestal jet.
Půjdem spolu do kostela?
Po 40 minutách tlačení skútru a trochu toho deště, aby se neřeklo, jsme došli zpátky do vesnice. Tam jsme zaklepali na první dveře, které otevřela krásná bodrá Odilie, její manžel a dvě děti. Nejdřív se nás trochu báli, ale nakonec nás nechali se vysprchovat, dali nám vodu, sušenky, uvařili večeři a uklidili podkroví, abychom u nich mohli přespat. Taky stihli obvolat celou vesnici, která pak koukala, jak ty sušenky a večeři jíme a fotila se s námi. Někdo z místních vzal Metodika s naším skútrem k opraváři a další lidé se ptali, jestli s nimi půjdeme zítra do kostela. Zkrátka a dobře se o nás všichni postarali tak velkoryse, že jsem se zmohla jenom na přihlouplej úsměv a poděkování. Metodik za nás mezitím vzal to focení.
Nejmilejší Odilie
Ráno jsme od Odilie dostali snídani, teplý sladký mlíko, další vodu na cestu a naprosto nečekanou zasmušilou omluvu, za chudý místní jídlo. A taky plno dotazů, kdy zase přijedeme.
Odilie, ačkoliv jsem ti to díky překladači na tvém telefonu už řekla, chci, aby to věděli i všichni tady. Ty a tvoje rodina jste nám v sedm hodin večer otevřeli nejen dveře, ale i svůj domov. Nic z toho, co jsem viděla, jedla a zažila u vás doma, nebylo ani v nejmenším chudý. Jsem vděčná, že mě nazýváš svojí kamarádkou a o tvé rodině a pohostinnosti budu s radostí a pokorou vyprávět všem, kdo budou poslouchat. Jo a taky jsem si tě přidala na Facebooku hned, jak jsem měla signál a jak jsme se domluvily! Tvoje kamaráda z Evropy.
A co bylo dál?
Přece plno dalšího dobrodružství!
Víc z Asie
[instagram feed=“4520″]
