Výstup na Rinjani –⁠ cesta zpět

Stará známá Indonésie

Po profoukaný noci se budíme do teplýho rána a kam dohlídnem, tam je zeleno. Cestou dolů se nám příroda mění před očima. Tady přeskakujeme kořeny stromů, támhle obcházíme obrovský kameny a za chvíli se ztrácíme v keřích vyšších, než jsme my sami. Poslední úsek vede deštným pralesem. Je tu vlhko a v korunách stromů švitoří plno ptáků a opic. Stará známá Inodnésie je pomalu zpátky.

A že je zpátky jistě, poznávám ve chvíli, kdy nám Yusuf jen tak mimochodem říká, že nemůžeme na parkoviště dojít hlavní branou parku, protože v něm přece už od včera nejsme. Jasně, že nejsme, smějeme se s Metodikem, když obcházíme hlavní vchod o pár metrů vedle lesem. Na parkovišti už čeká řidič, který nás postupně rozváží po Lomboku. Valentýna s Nikolajem vystupují u přístavu, aby se lodí dostali na jeden z ostrovů Gilli, a my vystupujeme v Kutě u naší Vily Namu.

Závěrem

Je fér přiznat, že jsme neměli velkou představu o tom, co nás v Indonésii ve výšce 2 tisíce metrů nad mořem čeká. Ačkoliv jsme se bavili s kamarádkou, která na Rinjani šla, nenapadlo nás, že naše nejteplejší oblečení nebude dost teplý. A i kdyby ano, asi bychom toho na sebe na ostrově, kde je celý rok 30 stupňů celsia a 90% vlhkost, o moc víc nesehnali. Jestli nechcete zmrznout, určitě si z našeho oblečení neberte příklad.

Co naopak doporučit můžeme, je společnost Green Rinjani a jejich služby. Od komunikace na WhatsAppu o programu a ceně, přes řidiče Ilhama, kterej pro nás přijel do Kuty, po průvodce Yusufa a oba nosiče Adrease s Kamarem. Zejména poslední zmíněnou trojici budete potřebovat víc, než sůl. Píšu to proto, že nám Yusuf říkal, že se k nim ne všichni klienti chovají slušně. Někdo na nosiče třeba křičí, protože jdou pomalu. Takovým lidem bych dala nejdřív facku a pak na záda to, co celou cestu nesli Adreas s Kamarem. Tuším, že by to na vzpamatování mohlo stačit, protože já bych si ten první den ve 30 stupních nezvládla vzít asi ani tužku, a to nejsem žádný ořezávátko.

3 536 kilometrů

Mimochodem abyste se stali průvodcem na Rinjani, musíte být nejdřív dva roky nosičem a potřebujete ovládat základní angličtinu. Před Covidem chodil Yusuf na Rinjani jako nosič a pak i jako průvodce dvakrát týdně. Dvakrát týdně ujdete 34 kilometrů s převýšením 2 300 metrů. To je 3,5 tisíce kilometrů ročně.